c02b1126fc07da0d64c05b23b63dfe3a.jpg

2

PARADISO SLOW LIVING

ŠPANĚLSKÉ

SLUNCE

Parfémy v sobě často nesou inspiraci z míst, která na jejich tvůrce silně zapůsobila. Napadlo nás, že to můžeme také obrátit. Vnímat parfém a na jeho vůni i naší fantazii se nechat přenést do míst, se kterými (podle nás) dokonale ladí.“ To jsou úvodní slova prvního dílu našeho projektu PARADISO SLOW LIVING. Cool cestovního průvodce mimo dav. Záměru najít i na těch nejvyhledávanějších místech onu šťastnou atmosféru tichého nicnedělání u bazénu.

 

Snaha nalákat někoho k cestě do Španělska je asi stejně zbytečná, jako lití vody do moře. Do Španělska samozřejmě všichni chceme! Druhý díl PARADISO SLOW LIVING nás proto vede právě sem. A i když koridu přeci jen raději vynecháme, ušetřený čas nám sotva pomůže stihnout vše, co bychom si přáli vidět a zažít. Jakkoli jsme tedy strženi originalitou Gaudího architektury a v Museo del Prado bychom dokázali strávit dny, navrhujeme komorní program, při kterém si prázdninové dny na jižním slunci prožijeme v dokonalé harmonii. Jako základní vybavení doporučujeme lízátka Chupa Chups, jejichž logo v podobě žlutého květu vytvořil v roce 1969 Salvátor Dalí. Rozhodně i výtisk patrně nejslavnějšího španělského románu Důmyslný rytíř Don Quiote de la Mancha, ideálně antikvární kousek doplněný slavnými ilustracemi Gabriela Doré. A samozřejmě vůni PARADISO.

MIMO ČAS

Autor: David Ševčík

16548080451_8116ec596f_b.jpg

Práce architekta Ricarda Bofilla naplňuje význam slova „nadčasové“ jako máloco. Jeho postmoderní stavby z počátku sedmdesátých let jsou jedním z našich cílů. Xanadu (1971), La Murlla Roja (1973) a La Fábrica (1975) jako by vystupovali z krásného snu. Inspirované letním sídlem pradávných asijských vládců, africkými pevnostními městy nebo středověkým hradem působí starobyle i současně zároveň. Kompelx La Fábrica stojící v Barceloně, je dnes již legendární ukázkou využití industriální architektry. Třicet obřích sil staré cementárny tvoří „hrad“ stařičkého pana architekta utopený v zeleni. Budovy La Murlla Roja a Xanadu stojí na dohled od sebe na mořském pobřeží, hodinu jízdy jižně od Alicante. Obě jsou apartmánovými komplexy a pokud budete mít štěstí, můžete se v nich prostřednictvím Airbnb ubytovat.

0b80702c2c52324adf765ccd8be06cf9.jpg

PULPO

A LA GALLEGA

PULPO A LA GALLEO.jpg

HOTEL

MARQUÉS DE RISCAL

exterior.jpg

DÉJÀ VU

Stříbrný plášť stěn Guggenheimova muzea moderního umění, které od konce devadesátých let dominuje Bilbau, jako by se teď vznášel nad vinicemi kraje La Rioja a odrážel v sobě hrozny vína i záhony levnadule. Jenže domy létat neumí a do muzea, dohodli jsme se, nyní chodit nebudeme. V malém vinařském městečku Elciego stojí druhý objekt Franka O. Gehryho. Hotel Marqués de Riscal je středem stejnojmenného vinařství. Že se zde produkuje špičkové víno toto pětihvězdičkové bydlení s Michelinskou restaurací rozhodně dokládá. 43 pokojů, slunce, víno a klid, klid, klid…

ingredience:

1kg chobotnice

4 velké brambory

1/4 hrnku olivového oleje (samozřejmě španělského)

Sůl

1 paprika (jak jinak než španělská)

zelenina

postup

1. Ověřte si, že máte všechny ingredience.

2. Ve velkém hrnci začněte vařit vodu a umístěte do ní kousky chobotnice. Vařte dokud nezměkne. Možná jste zvyklí na kuřátko, tak tady si počkáme tak hodinu a půl. Když jde chobotnice lehce rozkrojit, je měkká.

 

3. Schlaďte chobotnici na vzduchu.

4. Maso nakrájejte na malé kousky o pár centimetrech.

5. Očistěte brambory a ve slupce je uvařte. To vám zabere tak 20-25 minut..

6. Po uvaření, vysušení a zchlazení brambor je rozkrájejte na 2cm silné plátky.

7. Chobotnici, brambory i zeleninu naaranžujte na talíř. 

Disfrute de su comida!

SURFING.jpg

Nevíme, jestli je to ta největší pohoda, nebo největší adrenalin. Možná oboje. Rozhodně je to svoboda. Řeč je o surfování, které je letos poprvé na letní olympiádě. Pokud tedy věc již nyní vezmeme za správný konec, může být za čtyři roky kvalifikace naše. S nějakým šploucháním na prosluněných plážích tady ovšem nevystačíme. Mohutné vlny na pobřeží Biskajského zálivu jsou to pravé. Mineme San Sebastian, dějiště slavného filmového festivalu i již citované Bilbao a vydáme se na západ do městečka Tapia de Casarieho. Naším cílem je škola surfování: Escuela de Surf Picante, kterou vede Pedrín Obechero. Tohle příjmení si zapamatujte, brzy se s ním znovu setkáme. A pak už jen vůně slané vody, surfařského vosku a vašeho vítězství nad vlnou.

POLOŽIT SE

NA VLNU